Podzemní tok Punkvy v Amatérské jeskyni

Tomáš Mokrý, Jan Sirotek, ZO ČSS 6-25 Pustý žleb

Speleofórum 2001


Objasňování podzemního toku Punkvy se stalo klíčovým problémem Moravského krasu ve 20. století. Po razantních hydrotechnických zákrocích Absolonových ve 30.letech a následném zpřístupnění dna Macochy vodní cestou z Pustého žlebu byly další objevy na vodách Punkvy, poprvé se objevujících v Horním jezírku na dně Macochy, učiněny až v souvislosti s objevem Amatérské jeskyně v roce 1969. Díky objevu Amatérské jeskyně a následné činnosti amatérských speleologů se již téměř podařilo objasnit průběh hlavních zdrojnic Punkvy Sloupského a Holštejnského potoka v Amatérské jeskyni. Otázka průběhu aktivního řečiště Punkvy, vznikající soutokem těchto zdrojnic přibližně v oblasti Bludiště Milana Šlechty, nebyla dodnes uspokojivě zodpovězena.

Spojnice Macochy a Amatérské jeskyně byla nalezena v roce 1975 potápěči Trygon klubu proplaváním 420 m dlouhého Předmacošského sifonu vedoucího z Červíkových jeskyní na dně Macochy do Východní macošské větve v Amatérské jeskyni. Za tímto sifonem následuje asi 300 metrů aktivního toku Punkvy až do oblasti Podzemního vývěru Punkvy, kde se vody Punkvy objevují. Následný průběh aktivního řečiště Punkvy vedoucího mimo známé suché části Amatérské jeskyně byl velmi málo známý. Výzkumy této lokality prováděli členové ZO 6-09 Labyrint v letech 1983 a 1984, kdy uskutečnili na této lokalitě celkem 12 průzkumných akcí, při kterých zmapovali 170 m dlouhý úsek mezi Podzemním vývěrem Punkvy a Zadním jezerem, které se nachází ve Východním macošské větvi o 120 m dále. Z tohoto jezera postoupili dále proti proudu. O dalším charakteru podzemního toku Punkvy proti proudu ze Zadního jezera nebylo však kromě stručného popisu známo nic bližšího.

Z hydrologického hlediska se jedná o jedno z nejzajímavějších míst v Amatérské jeskyni. Také geologové předvídají v této části mezi Šolimovou mísou (zde se Punkva vůbec poprvé objevuje) a Zadním jezerem existenci suchých chodeb. Z těchto důvodů jsme se rozhodli obnovit potápěčský průzkum Punkvy směrem ze Zadního jezera proti proudu. Významným momentem byla rovněž vzdálenost této lokality od vchodu do Amatérské jeskyně, která oproti logisticky náročným akcím na konec Sloupského koridoru dovoluje organizovat častější akce s mnohem menšími nároky na počet nosičů.

V souladu se systematickým přístupem naší ZO k výzkumným pracím v Amatérské jeskyni bylo rozhodnuto započít průzkum na podzemní Punkvě ze Zadního jezera směrem proti proudu při současné pečlivé dokumentaci všech prostor. Již ze cvičných akcí v roce 1999 do úseku mezi Podzemním vývěrem Punkvy a Zadním jezerem bylo jasné, že nelze počítat s existencí starých vodících šňůr a tudíž bude lokalitu třeba zcela nově vystrojit. V dubnu a květnu 2000 proběhly nejdříve akce zaměřené na průzkum lokality směrem ze Zadního jezera dále proti proudu, instalaci nových vodících šňůr a odstranění zbytků starých šňůr, představujících nebezpečí při pohybu potápěče v těchto prostorách. Byly instalovány vodící šňůry ze Zadního jezera do Tůně Babických kovozemědělců (BK), která se nachází o cca 100 m dále ve Východní macošské větvi a je posledním místem, které umožňuje na podzemní Punkvě potápěči vynoření. Většina dalších sestupů na podzemní Punkvu byla nadále konána z tohoto místa. V červnu 2000 jsme zmapovali úsek mezi Tůní BK a Zadním jezerem. Poté se naše pozornost se upřela směrem dále proti proudu. V období od července 2000 do února 2001 bylo postoupeno ze Zadního jezera až na 346. m proti proudu Punkvy, přičemž byly všechny prostory vystrojeny vodící šňůrou a pečlivě zdokumentovány. Celkem jsme do počátku února 2001 uskutečnili na podzemní Punkvě 15 speleopotápěčských akcí, při kterých bylo odpotápěno celkem 17 sestupů dvojice potápěčů.

Charakter lokality:

Od Zadního jezera chodba klesá poněkud užším průlezem do prostorného tunelu, přibližně 4 m vysokého a 3 m širokého. Hloubka zde osciluje kolem 5m. Tunel zachovává téměř přímý směr, prakticky rovnoběžný s chodbou v suché části. Místy se chodba rozšiřuje do prostornějších kaveren o šířce až 6 m. Při ponoru 13.1.2001 byl v těchto místech, za zvýšené vodní hladiny na Punkvě, pozorován silný proud, který prakticky znemožňoval setrvání potápěče na jednom místě bez usilovného plavání. Zřejmě se tedy v těchto partiích jedná o hlavní odtokovou cestu Punkvy. Vodící šňůra v těchto místech vede při levé stěně (ve směru postupu). Z důvodu silného proudu nebude její životnost pravděpodobně příliš dlouhá, i když je v nejkritičtějších místech instalována v chránítkách. Charakter chodby se mění na 45. metru od Zadního jezera, kde se hlavní chodba stáčí mírně vlevo a zmenšuje se na rozměry cca 2 x 3 m. Asi na 50. m je ve dně ústí propástky vedoucí do paralelní spodní chodby. Ta se na 70. m opět spojuje s hlavní chodbou. Hlavní chodba pokračuje vlevo a na 56. metru klesá kolmým stupněm až do hloubky 12 metrů na vzdálenosti 73 m od Zadního jezera. Touto chodbou je vyvázána vodící šňůra. Od tohoto místa chodba mírně klesá až na 95 m a hloubku 13 m, což nejvíce v partiích mezi Zadním jezerem a Tůní BK. Od kolmého stupně je vodící šňůra vedena střídavě na levé a pravé stěně. vysoké puklinovité chodby o šířce 2 m. Pod skalními kulisami při pravé stěně lze proniknout do nízké paralelní chodby, která vede souběžně s hlavní chodbou. Tato chodba byla prozkoumána na vzdálenost 30 m. Lze předpokládat, že někde dále se znovu napojuje na hlavní chodbu.

Od 95. m se prostory značně zvětšují. Po vodící šňůře odbočující vlevo přes výrazný skalní blok na 100. m lze vystoupit do Tůně BK. Další postup směrem proti proudu je pak vyvázaný jako odbočka z této šňůry na 125. metru v hloubce 7 m. Proti proudu lze však postupovat i při pravé stěně od skalního bloku. Vodící šňůra, použitá při mapování, byla v těchto místech následně zrušena z důvodu přehlednosti vystrojení lokality. Po pravé stěně se nachází na 120. m rozměrné skalní okno, za kterým se chodba u výrazného břitu na 126. m rozdvojuje. Chodba doprava přechází do kaverny o rozměrech asi 4 x 5 m. Ze dna této kaverny vede velmi úzká chodbička na SV, která byla prozkoumána na vzdálenost 40 m opět s možným pokračováním.

Pokračování hlavního koridoru Punkvy však vede relativně menší chodbou vlevo. Po překonání menších partií v hloubce kolem 9 m se chodba stáčí mírně doprava a stoupá až do hloubky 5 m. Nejmenší profil se nachází na 140. m, v těchto místech má chodba rozměry cca 0,8 m x 1,2 m. Dále lze pokračovat směrem na V pěkným tunelem o rozměrech 3 x 3 m, vedoucím místy partiemi bez sedimentů až na 180. metr, kde se rozšiřuje na 5 – 6 m a stáčí se opět doleva na SV. Poté následuje mírně svažitá chodba až do hloubky 11 m na 217. metru, kde se lomí téměř přesně pod úhlem 45 stupňů do krásně erodované chodby, která spadá až do kolena sifonu v hloubce 23 m, odkud pozvolna stoupá a rozšiřuje se do větší prostory nacházející se ve vzdálenosti 251 – 261 metrů, kde se větví do několika komínů a odboček. Při postupu podél pravé stěny chodba po 10 m končí a dále lze postupovat komínovitou puklinou směrem vzhůru. V těchto místech bylo dosaženo hloubky 8m, postup směrem vzhůru je dále možný, nicméně je komplikován bahnitými usazeninami na stěnách, které vlivem potápěčem vydechnutých bublin okamžitě snižují viditelnost na nulu. Napravo od této pukliny se nachází ve stropu prostory ještě další komín obdobného charakteru. Další postup proti proudu však vede výraznou chodbou, která odbočuje ze zmiňované velké prostory při levé stěně na 261. m v hloubce 16 metrů. Zde pokračuje pěkný tunel o rozměrech přibližně 3 x 2metry, místy s písčitými sedimenty v hloubkách 16 – 18 m až na 295. metr od Zadního jezera. Zde se chodba za mírným zlomem stáčí doleva, zužuje se na 1 – 2 m a stoupá až do hloubky 3 – 4 m. Zde je poslední vyvázání staré šňůry. Komín zde přechází do hladce erodované horizontální chodby o rozměrech cca 3 x 2 m. Postup byl zatím ukončen na 346. metru, kde se tato chodba opět začíná svažovat.

Celková délka polygonu Punkvy pod vodou od podzemního vývěru Punkvy činí po nejdále dosažené místo 516 metrů, což podle je podle našeho názoru nejdelší souvislý úsek pod vodou v českých jeskyních. Vzhledem k tomu, že i v této vzdálenosti pokračuje tok podzemní Punkvy dále, budeme v průzkumných pracích pokračovat i v letošním roce a nové objevy na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Je však nutno podotknout, že sestupy potápěčů na tak značné vzdálenosti jsou náročné nejen po fyzické a psychické stránce, ale i zvyšujícími se nároky na použitou potápěčskou výstroj.

Při našich potápěčských akcích bylo nově zdokumentováno 460 metrů chodeb pod vodou. Výsledkem je komplexní mapa Punkvy (bohužel zatím ještě neobsahuje zákres posledního úseku). Viditelnost se v průběhu roku kolísala mezi 0,5 m až 7 m. Na závěr bychom chtěli poděkovat všem, kteří nám pomáhali při transportu výstroje.

 

Zpět