Oblast:

Moravský kras – severní část

Jeskyně:

Nová Amatérská jeskyně

Lokalita:

Podzemní Punkva
Podzemní vývěr Punkvy, Zadní Jezero, Tůň Babických kovozemědělců

Kontakt:

ZO 6-25 Pustý žleb, Jan Sirotek

Aktualizace:

10.7.2002

 

Základní údaje: Max. hloubka: 35 m
Celková délka prozkoumaných prostor pod vodou: cca 700 m
Teplota vody: 6 – 7 °C
Obvyklá viditelnost: 0.5 – 7 m

Přístup:

Vstup do Nové Amatérské jeskyně se nachází v Pustém žlebu pod Koňským spádem, východně od silnice Skalní mlýn – Sloup. Přímo k jeskyni je možné dojet autem (je potřeba mít povolení k vjezdu do NPR – k dispozici u J. Sirotka).

Vlastní lokalita se nachází ve Východní macošské větvi. Přesné umístění je patrné z přehledné mapky. Nejsnazší přístup do Východní macošské větve je přes Absolónův dóm a Bahnitá jezírka. V jarních obdobích však v Bahnitých jezírkách vznikají sifony a je tedy nutné pro přístup do Východní větve využít trasu přes dóm Roztoka.

Historie průzkumů:

Objasňování podzemního toku Punkvy se stalo klíčovým problémem Moravského krasu ve 20. století. Po razantních hydrotechnických zákrocích Absolonových ve 30.letech a následném zpřístupnění dna Macochy vodní cestou z Pustého žlebu byly další objevy na vodách Punkvy, poprvé se objevujících v Horním jezírku na dně Macochy, učiněny až v souvislosti s objevem Amatérské jeskyně v roce 1969. Díky objevu Amatérské jeskyně a následné činnosti amatérských speleologů se již téměř podařilo objasnit průběh hlavních zdrojnic Punkvy Sloupského a Holštejnského potoka v Amatérské jeskyni. Otázka průběhu aktivního řečiště Punkvy, vznikající soutokem těchto zdrojnic přibližně v oblasti Bludiště Milana Šlechty, nebyla dodnes uspokojivě zodpovězena.

Spojnice Macochy a Amatérské jeskyně byla nalezena v roce 1975 potápěči Trygon klubu proplaváním 420 m dlouhého Předmacošského sifonu vedoucího z Červíkových jeskyní na dně Macochy do Východní macošské větve v Amatérské jeskyni. Za tímto sifonem následuje asi 300 metrů aktivního toku Punkvy až do oblasti Podzemního vývěru Punkvy, kde se vody Punkvy objevují. Následný průběh aktivního řečiště Punkvy vedoucího mimo známé suché části Amatérské jeskyně byl velmi málo známý. Výzkumy této lokality prováděli členové ZO 6-09 Labyrint v letech 1983 a 1984, kdy uskutečnili na této lokalitě celkem 12 průzkumných akcí, při kterých zmapovali 170 m dlouhý úsek mezi Podzemním vývěrem Punkvy a Zadním jezerem, které se nachází ve Východním macošské větvi o 120 m dále. Z tohoto jezera postoupili dále proti proudu. O dalším charakteru podzemního toku Punkvy proti proudu ze Zadního jezera nebylo však kromě stručného popisu známo nic bližšího.

Na výzkumy Labyrintu navázali v roce 1999 potápěči ZO 6-25 Pustý žleb Tomáš Mokrý a Jan Sirotek. Cílem našich aktivit byla především revize postupů z osmdesátých let a pořízení mapové dokumentace zaplavených prostor. V první fázi byl zrevidován úsek Podzemní vývěr – Zadní jezero. Posléze bylo uskutečněno několik pokusů na hledání pokračování ze Zadního jezera směrem proti proudu. Byla natažena vodící šňůra až do vzdálenosti 100 m proti proudu. Další ponory potom již většinou probíhaly z Tůně BK. Hned při prvním se podařilo napojit se na šňůru ze Zadního jezera. Celý úsek mezi Tůní BK a Zadním jezerem byl detailně zmapován. V další fázi jsme se pak věnovali postupu proti proudu. V letech 2000-2001 bylo dosaženo vzdálenosti cca 330 m od Tůně Babických kovozemědělců, kde se podařilo vynořit do prostory pojmenované Čokoládovna. V této prostoře byl proveden jeden pokus o vylezení do okna v suché části, bohužel však neúspěšný. Ve vzdálenosti 14 m před Čokoládovnou bylo ve Studni Hřbitovního kvítí v sestupné nízké chodbě dosaženo nejhlubšího místa s možností pokračování –35 m.

Všechny známé i nově objevené prostory byly postupně dokumentovány.

Stav vodících šňůr:

V průběhu průzkumů v letech 1999 – 2002 byla lokalita "vyčištěna" od starých šňůr z průzkumů prováděných v osmdesátých letech. Přesto lze na několika místech narazit na zbytky této šňůry, nebo jejího vyvázání. jedná se o bílou 4 mm šňůru.

Při revizi úseku Podzemní vývěr – Zadní jezero v roce 1999 a 2000 byla použitá šňůra opět svinuta, takže tento úsek v současnosti není vyvázán. V budoucnu je naplánováno vystrojit i tento úsek se značením ven směrem k Zadnímu jezeru, vzhledem k snadnějšímu přístupu.

Většina průzkumů byla prováděna z Tůně Babických kovozemědělců, takže všechny šňůry mají značení směru ven k této volné hladině. Přímo z Tůně BK vede bez přerušení šňůra až do Zadního jezera (celková délka 134 m). Na 25. metru je jako odbočka navázána šňůra vedoucí směrem proti proudu. Původně byla tato odbočka vyvázána až na 35. metru u dna hlavní chodby – zrušeno, od tohoto místa až k Zadnímu jezeru je směr ven značen směrem k Zadnímu jezeru. Šňůra vedoucí proti proudu je cca na 23. metru od odbočky vyvázána na břitu, kde byla původně udělána "křižovatka". Dnes vede šňůra průběžně dál až do Čokoládovny. 14 m před Čokoládovnou je ve volném prostoru směrem kolmo dolů vyvázána odbočující šňůra do Studny Hřbitovního kvítí. Odbočka je vyvázána pouze 5 mm modrou smyčkou bez uzlíků. U odbočky není vyznačen směr k Tůni BK (při špatné viditelnosti možnost dezorientace – je potřeba doplavat k nejbližšímu značení). Na dně Studny Hřbitovního kvítí je konec šnůry navázán gumou k nepříliš stabilnímu břitu. Na stejném místě byl při poslední akci zanechán buben. Metráž na mapě je počítána od Zadního jezera. Vlastní šňůry jsou značeny od Tůně BK. Všechny použité šňůry jsou 2 mm bílé od firmy LOLA. Na kritických místech jsou použity chránítka z hadiček.

Kontaktní osoby:

Vhodná výstroj:

Při potápění na této lokalitě jsme většinou používali přístroje 2x10 l a 2x7 l na 200 bar, při delších pobytech potom 2x10 l / 200 bar a 2x10 l/300 bar na zádech plněné vzduchem. Charakter lokality by ovšem díky poměrně značným rozměrům chodeb umožnil i použití větších přístrojů.

Pro další výzkumy se jeví jako vhodné použití NITROXu, ve studni Hřbitovního kvítí pak TRIMIXu, vzhledem k větší hloubce. V těchto místech by bylo velmi vhodné použití lahví připevněných na boku, díky nízkému profilu chodby.

Popis lokality:

Při postupu z Podzemního vývěru směrem k Zadnímu jezeru chodba pozvolně klesá do hloubky 6 m. Dno je zde pokryto písčitými sedimenty, chodba je zpočátku vysoká jen asi 1,5 až 2 m. Po 10 metrech se strop začíná zvedat a chodba dostává tunelovitý charakter. Dno je většinou pokryto bahnitými sedimenty, ve kterých jsou občas vidět jednotlivé valouny štěrku. Chodba je téměř přímá, pouze ve vzdálenosti 115 metrů od Zadní jezera se mírně stáčí doleva. Hloubka se zvětšuje na 9 až 11 metrů. Přibližně na 135. metru je velké množství balvanů vyřícených ze stropu. Za tímto místem klesá chodba do 13 metrů, kde je potřeba překonat nejužší profil (1,5 x 2 m). Za tímto místem se dostaneme na dno studny utvářené na puklině. Levá stěna(ve směru postupu) je pokryta výraznými svislými erozními rýhami hlubokými asi 10 cm. Studnou vystoupíme až do hloubky 4 m a pokračujeme asi 10 m až k odbočce do Zadního jezera. Chodba zde odbočuje vlevo a ústí do Zadního jezera v hloubce 3 m při jeho JV straně. Otvor je trojúhelníkovitý a k vrchu se zužuje do pukliny.

Od Zadního jezera chodba klesá poněkud užším průlezem do prostorného tunelu, přibližně 4 m vysokého a 3 m širokého. Hloubka zde osciluje kolem 5m. Tunel zachovává téměř přímý směr, prakticky rovnoběžný s chodbou v suché části. Místy se chodba rozšiřuje do prostornějších kaveren o šířce až 6 m. Při ponoru 13.1.2001 byl v těchto místech, za zvýšené vodní hladiny na Punkvě, pozorován silný proud, který prakticky znemožňoval setrvání potápěče na jednom místě bez usilovného plavání. Zřejmě se tedy v těchto partiích jedná o hlavní odtokovou cestu Punkvy. Vodící šňůra v těchto místech vede při levé stěně (ve směru postupu). Z důvodu silného proudu nebude její životnost pravděpodobně příliš dlouhá, i když je v nejkritičtějších místech instalována v chránítkách. Charakter chodby se mění na 45. metru od Zadního jezera, kde se hlavní chodba stáčí mírně vlevo a zmenšuje se na rozměry cca 2 x 3 m. Asi na 50. m je ve dně ústí propástky vedoucí do paralelní spodní chodby. Ta se na 70. m opět spojuje s hlavní chodbou. Hlavní chodba pokračuje vlevo a na 56. metru klesá kolmým stupněm až do hloubky 12 metrů na vzdálenosti 73 m od Zadního jezera. Touto chodbou je vyvázána vodící šňůra. Od tohoto místa chodba mírně klesá až na 95 m a hloubku 13 m, což nejvíce v partiích mezi Zadním jezerem a Tůní BK. Od kolmého stupně je vodící šňůra vedena střídavě na levé a pravé stěně. vysoké puklinovité chodby o šířce 2 m. Pod skalními kulisami při pravé stěně lze proniknout do nízké paralelní chodby, která vede souběžně s hlavní chodbou. Tato chodba byla prozkoumána na vzdálenost 30 m. Lze předpokládat, že někde dále se znovu napojuje na hlavní chodbu.

Od 95. m se prostory značně zvětšují. Po vodící šňůře odbočující vlevo přes výrazný skalní blok na 100. m lze vystoupit do Tůně BK. Další postup směrem proti proudu je pak vyvázaný jako odbočka z této šňůry na 125. metru v hloubce 7 m. Proti proudu lze však postupovat i při pravé stěně od skalního bloku. Vodící šňůra, použitá při mapování, byla v těchto místech následně zrušena z důvodu přehlednosti vystrojení lokality. Po pravé stěně se nachází na 120. m rozměrné skalní okno, za kterým se chodba u výrazného břitu na 126. m rozdvojuje. Chodba doprava přechází do kaverny o rozměrech asi 4 x 5 m. Ze dna této kaverny vede velmi úzká chodbička na SV, která byla prozkoumána na vzdálenost 40 m opět s možným pokračováním.

Pokračování hlavního koridoru Punkvy však vede relativně menší chodbou vlevo. Po překonání menších partií v hloubce kolem 9 m se chodba stáčí mírně doprava a stoupá až do hloubky 5 m. Nejmenší profil se nachází na 140. m, v těchto místech má chodba rozměry cca 0,8 m x 1,2 m. Dále lze pokračovat směrem na V pěkným tunelem o rozměrech 3 x 3 m, vedoucím místy partiemi bez sedimentů až na 180. metr, kde se rozšiřuje na 5 – 6 m a stáčí se opět doleva na SV. Poté následuje mírně svažitá chodba až do hloubky 11 m na 217. metru, kde se lomí téměř přesně pod úhlem 45 stupňů do krásně erodované chodby, která spadá až do kolena sifonu v hloubce 23 m, odkud pozvolna stoupá a rozšiřuje se do větší prostory nacházející se ve vzdálenosti 251 – 261 metrů, kde se větví do několika komínů a odboček. Při postupu podél pravé stěny chodba po 10 m končí a dále lze postupovat komínovitou puklinou směrem vzhůru. V těchto místech bylo dosaženo hloubky 8m, postup směrem vzhůru je dále možný, nicméně je komplikován bahnitými usazeninami na stěnách, které vlivem potápěčem vydechnutých bublin okamžitě snižují viditelnost na nulu. Napravo od této pukliny se nachází ve stropu prostory ještě další komín obdobného charakteru. Další postup proti proudu však vede výraznou chodbou, která odbočuje ze zmiňované velké prostory při levé stěně na 261. m v hloubce 16 metrů. Zde pokračuje pěkný tunel o rozměrech přibližně 3 x 2metry, místy s písčitými sedimenty v hloubkách 16 – 18 m až na 295. metr od Zadního jezera. Zde se chodba za mírným zlomem stáčí doleva, zužuje se na 1 – 2 m a stoupá až do hloubky 3 – 4 m. Zde je poslední vyvázání staré šňůry. Komín zde přechází do hladce erodované horizontální chodby o rozměrech cca 3 x 2 m.

Chodba dále pokračuje v hloubce 4 – 12 m ve stejném profilu až na 382. metr, kde je přerušena ústím mohutné studny (Studna Hřbitovního kvítí). Po přeplavání této studny se lze vynořit na 566. metru v rozsáhlé prostoře, později nazvané Čokoládovna. Jedná se o dómovitou prostoru rozměrů 5x12m vyplněnou jezerem, zaklenutou ve výši 2-6m stropem. V severozápadním cípu Čokoládovny se ve výšce asi 5 m nad hladinou nalézá okno, signalizující další možné pokračování suchých částí. toto okno zatím nebylo zdoláno.

Ve studni se podařilo dosáhnout hloubky 33 m, kde z ní pokračuje nízká šikmá chodba, ve které se podařilo proniknout o několik metrů dále až do hloubky 35 m. dne 14.10.2001 hloubky 34.5m. Dno této chodby je pokryto jemným štěrkem a lze v těchto místech usuzovat na aktivní tok.

Přílohy:

Mapa lokality