Oblast:

Hranický kras, Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic

Jeskyně:

Hranická propast

Lokalita:

Kontakt:

ZO 7-02 ČSS Hranický kras Olomouc, předseda MUDr. Marek Vitovják

Aktualizace:

09.09.2003 Fraňo Sabbath Travěnec

 

Základní údaje:

suchá část hloubka: 69,5 m
Max. hloubka vody: -205 m (nepotvrzeně -260 m)
Celková délka prozkoumaných prostor pod vodou: více než 700 m
Teplota vody: 13,0 – 24,0 °C; typická teplota 16,5 °C
Obvyklá viditelnost: 1 – 7 m, max. viditelnost více než 80 m
průměrná nadmořská výška hladiny Jezírka ~245,5 m

Přístup:

Přístup k ohlubni propasti

K ohlubni propasti se lze dostat dvěma cestami dle počasí a jednou nouzovou.

Za mokra a při závějích

Z asfaltové silnice Hranice-Valašské Meziříčí, po minutí železničního nádraží Teplice nad Bečvou (vlevo, t.j. na východě) a podjetí železničního podjezdu odbočit doleva (na sever). Asfaltový plácek přechází ve dvě štěrkové cesty, vydat se tou vlevo (západní). Kolem nádraží Teplice nad Bečvou (nyní opět vlevo), minout přízemní železniční sklad s nákladovou rampou. Po nezpevněné cestě pokračovat cca 100 m až ke vstupu do rezervace. Dále jen pěšky po značené turistické stezce až k ohlubni propasti (cca 10 minut chůze i s dvojčetem na zádech).

Za sucha a při sněhu do cca 15 cm

Z asfaltové silnice Hranice-Valašské Meziříčí v obci Černotín odbočit na první křižovatce vlevo (na sever) a po cca 200 m na další křižovatce opět vlevo (na západ). Asfaltová silnice za obcí přechází ve štěrkovou cestu. U vápencového lomu Černotín (po pravé straně na severu) najet na dlážděnou neudržovanou silnici a vydat se serpentinami vzhůru na sever. Minout dvě odbočky vpravo (na východ) na etáže lomu a po levé zatáčce v následující pravé zatáčce odbočit na západ prolukou mezi stromy a křovinami na pole. Na poli držet azimut cca 230°.

Nouzová cesta pro terénní stroje

Bez místního znalce nesjízdné! V Hranicích z ulice Hřbitovní podjet železniční podjezd u železniční stanice Hranice-město (tzv. Malé nádraží), pokračovat rovně (na východ) ulicí Dobrovského. Na první odbočce uhnout vpravo (na JV) a stále do kopce mezi zahradami (trať Pod Hůrkou) k vodárně. Zde končí rozbitá asfaltová silnice smyčkou. Nutno najet na nezřetelnou cestu na louce, vzhůru směrem na jih. V lese (POZOR rezervace!) podle turistických značek po turistické stezce stále na jih. Držet se při levém (východním) okraji lesa.

Vstup do propasti

Vstup do propasti je v jižním konci železného trubkového zábradlí (zhotoveno říjen-listopad 1972) nezamčenou brankou po kamenných schodech se zábradlím. Cca 3 m před betonovou plošinou krytou skalním převisem je druhá branka (instalace 10.03.1979) zamčená. Klíče jsou v Olomouci na dílně u Miroslava Lukáše +420 605 250 072, nebo +420 585 223 826 nebo privát +420 585 418 613. V nouzi v kanceláři u vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbory Šimečkové +420 602 205 571 nebo +420 581 601 866 nebo privat +420 581 603 844.

Betonová plošina krytá skalním převisem je opatřena železným trubkovým zábradlím. POZOR! V současné době jsou stojky zábradlí těsně u betonové plošiny urezivělé a při opření hrozí pád z JV svahu až do Jezírka!

Sestup k potápěčským plošinám u Jezírka

Vstup ze SZ konce betonové plošiny asi 1,5 m dolů po JV svahu a pak vpravo (SV) traverz v rozměklé hlíně k SV stěně propasti. Dále dolů po JV zahliněném svahu (sklon cca 40°), pokud možno těsně kolem JV stěny. Ve skalní stěně jsou do 0,5 m hlubokých vývrtů zalepeny nerezové kotvy s přivařenými nerezovými plaketami (cca 6 kusů) (instalace 2002). Potřebná délka horolana až k potápěčským plošinám u Jezírka cca 80 m. V části svahu krytém převislou stěnou jsou vytesány v suché hlíně schodky. Ostatní stupy jsou za deště značně rozmoklé.
POZOR! Z JV svahu občas trčí zapomenuté železné roxory po dřevěných schodech zbudovaných HBZS Ostrava v roce 1973.
POZOR! V zimě bývá spodní část schodů v JV svahu silně zasněžená a zledovatělá. Stává se z ní ledová hora. Bez horolana neschůdné!

Sestup k Jižní trhlině

Vstup ze SZ konce betonové plošiny dolů po JV zahliněném svahu (sklon cca 40°) těsně kolem JZ stěny. Ve skalní stěně jsou občas zaraženy skoby a železné tyče využitelné jako kotevní body. V polovině svahu v abri je zabetonován železný pozinkovaný drát délky cca 2 m, který je možno použít jako kotevní bod. Dále sestupovat těsně kolem JZ stěny do výklenku (cca 12 m nad Jezírkem) a po skalní stěnce po spádnici k otvoru Jižní trhliny. Doporučeno použít horolano.

Transport výstroje a materiálu

Kvůli zmenšení antropogenního zatížení NPR (sešlapávání JV svahu, snížení eroze půdy, ničení flóry a fauny) a zvýšení ochrany potápěčů (snížení pravděpodobnosti vzniku dekompresní choroby omezením mechanických otřesů a fyzické námahy nasycených osob inertními plyny), byl u horní (betonové plošiny) instalován roku 1979? motorový vrátek lanovky (zvládne vytáhnout náklad o hmotnosti do 200 kg). Dvoukolový vozík lanovky jištěný dvěma přítlačnými válečky jezdí po ocelovém laně průměr ø 16 mm. Vozík je tažen ocelovým lankem průměr ø 4 mm a je opatřen automatickou bezpečnostní brzdou. Proti úniku ropných produktů je pod motorem vrátku instalována nerezová záchytná vanička.

Potápěčské plošiny

Kvůli zabránění sesouvání JV zahliněného svahu do Jezírka a obnažování skalního podloží neustálým budováním provizorních plácků, rovinek a terásek, byly během posledních cca 25ti let vybudovány 3 dřevěné plošiny (smrk!). Nejspodnější plošina nad Hladovým kameněm byla zcela zničena pádem několikatunového balvanu odpadlého ze stropu převisu SV stěny. Obě plošiny jsou z poloviny pod převisem, tj. suché. Část horní plošiny tvoří přístřešek, pod kterým je možné v případě potřeby v suchu přespat. Obě plošiny jsou spojeny dřevěným sešroubovaným schodištěm.

Kapacita obou plošin je max. 8 plně vystrojených potápěčů (včetně jistících potápěčů), t.j. přístroje 2x18 litru + stage.

Historie průzkumů:

Viz WWW stránky ZO 7-02 ČSS

Stav vodících šňůr:

RM – Rotunda mokrá

RS – Rotunda suchá

SZ kanál – Severozápadní kanál

JZ chodba – Jihozápadní chodba

V roce 2002 byla zahájena revize vodících šňůr, předpokládané ukončení v roce 2004.

Veškeré hloubky, azimuty a vzdálenosti jsou uváděny pouze orientačně a převážně se vztahují k průměrné hladině Jezírka 245,5 m ± 2 m.

Dekompresní žebřík

Na JZ stěně Pecného záhřebu je na dvou železných tyčích zabetonovaných do skály (1979) pověšen dekompresní žebřík SUSA (poslední reinstalace 27.08.1983). Celý žebřík je zhotoven z repky průměr ø 7 mm. Svislá nosná lana vedou do hloubky -25 m a mezi příčkami -12 m a -15 m jsou nadvázána (starý a nový žebř) osmičkovým uzlem (všechny ostatní uzly jsou dračí smyčky). Na lanové příčky à 3 m do -24 m jsou navlečeny novodurové trubky ČSN 64 3212, výrobce FATRA Napajedla n.p., rok výroby 1980. Délka příček 1,5 m, vnější průměr ø 50 mm, tloušťka stěny 3,7 mm. První 4 trubky jsou šedé (nové), další 4 zelené (původní). Na každé straně žebřu visí pod poslední příčkou v samostatných smyčkách 3 Pb závaží o hmotnosti à 7,25 kg, t.j. na každé straně 21,75 kg, tedy celková zátěž napínající žebřík má hmotnost 43,5 kg.
Z dekompresního žebříku je v hloubce -6 m vedena provizorní spojka potápěčská speleošňůra průměr ø 2,5 mm k Hladovému kameni u potápěčských plošin.

V hloubce -12 m vychází dvě fixní šňůry bez odboček do JZ chodby, a do RS.
V hloubce -24 m je uvázán cca 15 m zbytek Starnawského provizorní šňůry z rekordu ze dne 17.12.2000 vedoucí původně snad až na Opatek do -181 m.
POZOR! Při kolísání hladiny ± 2 m se mění i hloubka příček!

Dekompresní žebřík-JZ chodba

Z JV nosného lana dekožebříku v hloubce -12 m vede fixní šňůra repka (instalace 1979) průměr ø 7 mm vodorovně do JZ chodby, kde se opírá o levou (JV) část vstupního portálu JZ chodby a stoupá pod úhlem cca 45° do hloubky -6 m, kde je uvázána na madlu 10ti litrového plastovém kanistru.

Jezírko-RS

Ze SZ nosného lana dekožebříku v hloubce -12 m vede fixní šňůra repka (instalace 24.06.1978) průměr ø 7 mm šikmo dolů pod úhlem cca 55° SZ kanálem na Zubatici (-48 m) a dále za Zadní hranou Zubatice stoupá téměř svisle vzhůru RM do Čisté trhliny a je v RS vyvázána na suchu na JZ stěně před Kropenkou.
POZOR! V hloubce cca -20 m v SZ kanále hrozí zachycení o dočasnou měřící šňůru vedoucí z JZ chodby na protější severní stěnu SZ kanálu. Šňůry se křižují ve vzdálenosti cca 10 cm!
POZOR! V hloubce cca -48 m až -46 m v RM, hned za Zadní hranou Zubatice hrozí zachycení do nosné šňůry 10ti litrového kanistru a skleněného laboratorního teploměru v pouzdře ze zelené novodurové trubky (délka cca 50 cm).
POZOR při návratu z RS do Jezírka na záměnu s fixní šňůrou RS-Nebe I!!!

Dekompresní žebřík-Opatek (Starnawského šňůra ze dne 17.12.2000)

Ze spodního konce SZ nosného lana dekožebříku v hloubce -24 m vede cca 15 m horní zbytek Starnawského speleošňůry. Průměr ø 2,5 mm, visí svisle dolů a dále pak leží na dně SZ kanálu. Spodní konec je volný (uřezaný 30.08.2003).
Bude zlikvidován.
Někde středem SZ kanálu vede dolní zbytek Starnawského speleošňůry. Průměr ø 2,5 mm. Šňůra vede přes Práh, Krk a Liftem snad až na Opatek do -181 m.
Bude proveden pokus o jeho zlikvidování nejméně po Práh (-60 m).

Osa JZ chodby

JZ chodby vede dočasná měřící šňůra Osa JZ chodby (instalace 12.7.2003). Je zhotovena ze speleošňůry průměr ø 2,5 mm. V JZ chodbě je upevněna na 10ti litrovém kanistru a vedena šikmo dolů středem JZ chodby napříč SZ kanálem (křižuje cca 10 cm nad fixní šňůrou Jezírko-RS) na protější severní stěnu, kde je uchycena na hmoždince v hloubce –25,4 m.
Po ukončení mapování bude odstraněna.
POZOR! Při průjezdu hrozí v SZ kanále v hloubce cca -20 m zachycení o fixní šňůru Jezírko-RS!

Osa Liftu

Ze Zubatice ze 40ti litrového plastového barelu (instalace 01.05.1981) visí svislá fixní šňůra Osa Liftu (reinstalace 28.06.1998). Je zhotovena ze statického horolana o průměru ø 10? mm a je zakončená volně v prostoru Liftu Pb závažím o hmotnosti 7,25 kg v hloubce ~130 m(?). V oblasti Prahu, Krku a Liftu prochází těsně kolem stěny a někde se i stěny dotýká.
Osa Liftu bude převěšena na Hvězdu Mercedes.
POZOR na shoz kamenů!
RS-Nebe I
RS vede fixní šňůra repka průměr ø 6 mm (značně opotřebovaná a chlupatá) do Nebe I (instalace 1978?). V RS je uvázána na suchu na JZ stěně před Kropenkou. Vede téměř svisle dolů Čistou trhlinou, těsně pod SV čelistí v místě Čihadlo (-18 m) se lomí vodorovně a pak stoupá pod úhlem cca 30° přes La Proa k Arkýři (-12 m), kde se opírá o levou (JV) část vstupního portálu Arkýře, dále zahýbá ostře vlevo (JV) a stoupá pod úhlem cca 45° do Pekla, Očistce a do Nebe I. V Nebe I je uvázána nad hladinou.
V hloubce cca -15 m v oblasti La Proa z ní vedou dvě odbočky do Nebe II (a Nebe III) a ke Skobě.
POZOR při návratu z RS do Jezírka na záměnu s fixní šňůrou Jezírko-RS!!!

La Proa-Nebe II (a Nebe III)

Na fixní šňůře RS-Nebe I o průměru ø 6 mm je v oblasti La Proa v hloubce cca -15 m uvázána (v místě odbočky ke Skobě) odbočka (instalace 1979?) šňůra repka průměr ø 3 mm. Stoupá azimutem cca 130° šikmo vzhůru pod úhlem cca 40° do Nebe II. V hloubce cca -8 m(?) odbočuje vpravo (azimut cca 140°) ze šňůry La Proa-Nebe II šňůra repka průměr ø 3 mm do Nebe III. Šňůry jsou uvázány v Nebe II i III nad hladinou. (Za nižších vodních stavů se Nebe II a Nebe III spojují v jednu prostoru.)
POZOR! Při vyšších vodních stavech může být Nebe II a Nebe III zcela zatopeno vodou!

La Proa-Skoba

Na fixní šňůře RS-Nebe I průměru ø 6 mm je v oblasti La Proa v hloubce cca -15 m (v místě odbočky do Nebe II) uvázána odbočka (instalace 1990?) šňůra repka průměr ø 3 mm vedoucí šikmo dolů pod úhlem cca 70° a končící u Skoby v oblasti Obratle v hloubce cca -52 m.
Bude zrušena.

Skoba-Kanistr s teploměrem (původně na Zubatici)

Fixní šňůra spojka Skoba-Kanistr s teploměrem (původně na Zubatici) průměru ø 6 mm byla sražena z oblasti Zubatice a nyní se nachází u Skoby v hloubce cca -50 m. Modrý 10ti litrový kanistr má na madle přivázaný skleněný laboratorní teploměr v pouzdře z šedé novodurové trubky (délka cca 50 cm).
Šňůra, kanistr I teploměr budou odstraněny.

RS-Piccadilly Circus

RS vede spojka (instalace jaro 1980) šňůra repka průměr ø 6 mm na Starou Osu RM do oblasti Piccadilly Circus v hloubce -15 m. V RS je uvázána na suchu na SZ stěně nad Kropenkou. Vede téměř svisle dolů Čistou trhlinou, těsně pod SV čelistí (-15 m) se lomí vodorovně a vede azimutem cca 220° k Ose Rotundy v oblasti Piccadilly Circus na níž je přivázána a uzel zajištěn nerezovým drátkem. Tato šňůra má u Piccadilly Circus nasazenou žlutou plastovou šipku směřující do RS.
Šňůra bude přemístěna na Novou Osu RM.

Stará Osa RM

Stará Osa RM (instalace 1980) je zavěšena na 40ti litrovém plastovém barelu stojícím na stropě Hvězdárny v hloubce -9 m v Parním dómu. Spodní konec leží na šikmé stěně Obratle v hloubce cca -52 m a je zatížen Pb o hmotnosti 2? kg. Je zhotovena z repky průměr ø 6 mm.
Ze Staré osy RM v hloubce -15 m odbočují šňůry do RS, Rezavé trhliny, Moniky a k Pecím. V hloubce -30 m odbočuje šňůra k Vývěru teplé vody.
Stará osa RM bude zrušena.

Nová Osa RM

Nová Osa RM visí svisle ze Slunce (instalace 14.09.2002, nerezová konstrukce s 6ti plastovými barely à 40 litrů) umístěného na stropě Hvězdárny v hloubce -9 m v Parním dómu. Nová Osa RM je zhotovena z horolezeckého statického lana o průměru ø 10 mm (instalace 19.07.2003). Na spodní konec lana je v hloubce -49 m zavěšena Pb zátěž o hmotnosti 7,25 kg. Zátěž je uvázána na repce průměr ø 7 mm nekonečnou smyčkou plochým uzlem do osmičkového oka na konci horolana. (Zátěž bude doplněna na celkovou hmotnost cca 50 kg). Spodní konec zátěže se opírá v hloubce cca -51 m o šikmou (sklon cca 75°) stěnu Obratle.

Piccadilly Circus-Monika

Z Piccadilly Circus v hloubce -15 m je natažena šňůra (instalace po 23.04.1989 a před 30.05.1993) repka průměr ø 6 mm. Vede vodorovně azimutem cca 250° pod JZ čelist a odtud stoupá Chrličem pod úhlem cca 40°. Na suchu v Monice je vyvázána na kamenné hodiny.

Piccadilly Circus-Pece

Z Piccadilly Circus v hloubce -15 m je natažena azimutem cca 310° potápěčská speleošňůra (instalace po 09.05.1985 a před 30.05.1993) průměr ø 2,5 mm a je vyvázána před ústím Pecí v hloubce -13 m omotáním na skalní výčnělek.

Piccadilly Circus-Rezavá trhlina

Z Piccadilly Circus v hloubce -15 m je natažena azimutem cca 250° šňůra repka průměr ø 6 mm Piccadilly Circus-Monika, z níž asi po 2 metrech odbočuje vlevo (azimut cca 200°) potápěčská speleošňůra (instalace po 23.04.1989 a před 30.05.1993) průměr ø 2,5 mm. Tato šňůra se rozdvojuje v tzv. Hadí jazýček, který je uvázán někde na stropě JZ čelisti v hloubce -18 m na skalní výčnělek a snad pokračuje vzhůru do Rezavé trhliny do hloubky asi -6,1 m.

Stará Osa RM-Vývěr teplé vody

Ze Staré Osy RM v hloubce -30 m je natažena azimutem cca 230° šňůra (instalace po 23.04.1989 a před 30.05.1993) repka průměr ø 6 mm, která asi po 3 metrech přechází v potápěčskou speleošňůru ø 2,5 mm, na jejímž konci je uvázáno potápěčské závaží o hmotnosti cca 1,5 kg Pb volně vhozené v hloubce -30 m do upadajícího sopouchu Vývěru teplé vody.
Tato spojka bude přemístěna před zrušením Staré Osy RM na Novou osu RM.

UUU

Čisté trhlině, v oblasti UUU je na dvou (červenou SCOTCH páskou slepených k sobě) 2 litrových plastových láhvích plavajících na hladině, zavěšena šňůra (instalace 1979) repka průměr ø 3 mm. Šňůra visí do hloubky -11 m (vždy -11 m, neboť láhve plavou!). V hloubce -1 m a v hloubce -11 m je ke šňůře připevněno po jednom skleněném laboratorním teploměru v pouzdře ze zelené novodurové trubky (délka cca 50 cm). Šňůra je napínána Pb zátěží o hmotnosti cca 2 kg (kolečko průměr ø ~150 mm s otvorem uprostřed).

Telefonní kabel POZOR!!!

Jezírka do RS je natažen polní telefonní kabel PK-2 (poslední reinstalace 30.12.1984). Vede SZ kanálem v koutě mezi stropem a severní stěnou. Jeho průběh pod Zubaticí a v RM a je v současné době neznámý. Je možné, že je stále vyveden až do RS. Kabel je ze dvou vodičů zhotovených zkroucením 5ti drátků Cu a 2 Fe. Pro vyproštění nutno použít kleště! Téměř nelze uřezat nožem! Bude zrušen a nahrazen novým.

Dekompresní lano v Jižní trhlině

Jižní trhlině je instalován 6ti metrový železný žebřík z Jöcklových profilů cca 25 x 25 mm (instalace 17.12.1977). Je sešroubován ze dvou 3 metrových dílů. Žebřík má sklon cca 70° a vede od ústí Jižní trhliny až cca -1 m pod hladinu vody. Proti sesunutí je přichycen ke skalním hodinám a výčnělkům železnými (kozími) řetízky. Náhradní třetí díl je vetknutý vodorovně do trhliny směrem JV a nad ústí Jižní trhliny trčí asi 1 m.
Na poslední příčce je uvázána (instalace 28.12.1977) šňůra repka průměr ø 6 mm visící do hloubky -12 m. Zátěž dekompresního lana tvoří železný zub z bagru o hmotnosti cca 10 kg.
POZOR! Bývá zde vysoká vrstva CO2! Před ponorem nad hladinou 0 % a po ponoru nedýchatelná vrstva až 2 metry!
POZOR! Železný žebřík a kozí řetízky jsou značně zkorodovaný! Nevstupovat na něj. Je plánovaná výměna v roce 2004 za stejný, nerezový!

TEPLOMĚRY

Teploměr na Zubatici

Na Zubatici v hloubce -48 m je na fixní šňůře Jezírko-RS provizorně pověšen bílý 2 litrový plastový kanistr, ke kterému je k madlu přivázán skleněný laboratorní teploměr v pouzdře z šedé novodurové trubky (délka cca 50 cm). Pro lepší čtení desetinné stupnice je opatřen posuvnou zvětšovací lupou. Kanistr s teploměrem bude přemístěn na levou (JZ) stranu fixní šňůry Jezírko-RS, asi 1,5 m od ní a nebude s ní nijak spojen.

Teploměr za Zubaticí v RM

Hned za Zadní hranou ZubaticeRM v hloubce cca -48 až -46 m je na madlu 10ti litrového kanistru zavěšen (instalace 1981?) skleněný laboratorní teploměr v pouzdře ze zelené novodurové trubky (délka cca 50 cm). Nosný kanistr je naplněn vzduchem a proti uplavání je zajištěn šňůrou repkou průměr ø 4 mm uvázanou na nosný 40ti litrový barel Osy Liftu.
POZOR! Při průjezdu po fixní šňůře Jezírko-RS hrozí zamotání do šňůry, na které visí teploměr!

Teploměr na telefonním kabelu v -25 m

RM je na telefonním kabelu PK-2 zavěšen v hloubce cca -25 m skleněný laboratorní teploměr v pouzdře ze zelené novodurové trubky (délka cca 50 cm).

Teploměr v RS

RS asi 3 m JV směrem od Kropenky je na natažené fixní šňůře repka průměr ø 5 mm určené k sušení výstroje zavěšen (instalace 1980) skleněný laboratorní teploměr v pouzdře ze zelené novodurové trubky (délka cca 50 cm).

Teploměry u UUU

Instalace 01.05.1982. Viz Stav vodících šňůr: UUU.

Teploměry v Nebe I

Nebe I jsou umístěny 2 teploměry.
První je pověšen (instalace 01.05.1982) v hloubce cca -1 m smyčkou z repky průměr ø 4 mm kolem kořene dříku sypaného (dříve gejsírového) stalagmitu. Je to skleněný laboratorní teploměr v pouzdře z šedé novodurové trubky (délka cca 50 cm).
Druhý je zavěšen (instalace 01.05.1982) na výčnělku stropu. Obvykle ve výšce cca +1,5 m nad hladinou. Je to skleněný laboratorní teploměr v pouzdře ze zelené novodurové trubky (délka cca 50 cm).
Při vysokém vodním stavu se může suchý teploměr octnout pod hladinou!

Nebezpečí CO2 

Hranické propasti hrozí otrava kysličníkem uhličitým (oxidem uhličitým) CO2, místně nazývaným “plyn” jak nad hladinou, tak i pod vodou.
Kysličník uhličitý prostupuje pokožkou do těla potápěče průměrnou rychlostí 30 ml/m2/minutu (pozor na mokrý oblek!). Další CO2 se dostává do dýchacího systému netěsností výdechového ventilu a špatně sedící potápěčskou maskou.
Jezírku běžně dosahuje nedýchatelná vrstva nad hladinou mocnost až půl metru a v extrémních případech (hodně potápěčů ve vodě) i 1,5 metru!
Jižní trhlině po ponoru má mocnost až okolo 2 metru.
V suchých prostorách za Zubaticí (RS, Nebe I, II a III; Monika) je nad hladinou ovzduší většinou dýchatelné. I po ponorech nepřevyšuje CO2 max. 3 %.

Kalení

V nových podvodních prostorách, nebo delší dobu nenavštěvovaných, hrozí nebezpečí rychlého zakalení sedimenty na nulovou viditelnost. Sedimenty se nachází nejen na dně, ale i na stropě, stěnách a dokonce i na volné hladině (plovoucí sintrové kůrky). Jelikož se nejedná o prostou vodu ale kyselku (H2CO3), dochází i k zakalení chemickému.

Padání kamenů a stromů

V suché části HP hrozí pád kamenů a stromů. Dosud největší kámen měl hmotnost několik set kg! K pádu dochází z důvodů mrazového zvětrávání, větrem, silnějším deštěm a pohybem hnízdících ptáků.
Pozor na nezodpovědné návštěvníky! Z převážné většiny pěšiny kolem zábradlí u ohlubně propasti není vidět na Jezírko a potápěčské plošiny. Kromě kamení létají dolů láhve a dokonce metry dřeva (polena)! Doporučuje se hlídka u ohlubně.
V zatopené části HP byly pozorovány pády kamení velikosti až dvou Moskevských chlebů. Obzvlášť časté řícení nastává v JZ chodbě.

Kontaktní osoby:

Vhodná výstroj:

Dýchací přístroj: 2x10 litrů/20 MPa.
Dýchací automatiky s výborně těsnícím výdechovým ventilem, nebezpečí otravy CO2 
Dýchací médium: vzduch, trimix, nitrox či kyslík ad libidum.
Tepelná ochrana: pro ponory do hodiny stačí polosuchý oblek, rukavice nejsou nutné.

Popis lokality:

Viz WWW stránky ZO 7-02 ČSS

Přílohy:

Mapa lokality